Upravit stránku
Navigace je výborná, ale nikoliv bez chyb, mapa to jistí lépe
Navigace je výborná, ale nikoliv bez chyb, mapa to jistí lépe
Autorádio je vhodný společník pro řidiče během jízdy
Autorádio je vhodný společník pro řidiče během jízdy

 

Proto si musíme zjistit, zda zvolená trasa je pro naši soupravu, nebo jen automobil vhodná, zejména šířkou a sjízdností. Poté si cestu naplánujeme podrobněji, včetně zpracování přehledného itineráře, aby jízda připadla i s dojezdem na místo na denní světlo, zejména jedeme-li do neznámé krajiny. ZÁSADNĚ SE NESPOLÉHEJTE JEN NA NAVIGACI, byť sebedokonalejší, je vhodné mít sebou i mapu území, kterým budete projíždět.

Nejdůležitějším předpokladem bezpečné jízdy je správný technický stav a vybavení vozidla/el, se kterými se na zimní silnice vydáváme. Důležité je také nastavení zpětných zrcátek a ošetření jejich povrchu proti vzniku námrazy a opocení na jejich odrazné ploše. Při parkování venku stačí na zrcátka navléknout igelitové sáčky a před výjezdem je sejmout!

 

Druhým faktorem je psychická a fyzická připravenost řidiče na jízdu, znalost předpisů a zásad pro jízdu na zimních komunikacích i ovládání vozidla/del v zimě. K pohodě či nepohodě za jízdy přispívá i chování se spolucestující osádky. Během jízdy je vhodné poslouchat vysílání rozhlasu o sjízdnosti silnic a dálnic.

Pokud vy narazíte na mimořádnou událost v provozu, volejte tel. číslo 800 553 553 do ČRo - Radiožurnálu, odkud se tato informace dostane do celé ČR.

 

V dalším se proto budeme věnovat zejména jízdě s vozidlem (soupravou) v zimě, řidičské stránce jízdy se  věnuji v samostatném článku.

Zopakujeme si zásady defenzivní jízdy v zimním období, které jsem shrnul do tohoto „desatera“. Defenzivní jízda NENÍ jízda pomalá, ale jízda, využívající všechny možnosti a vlastnosti vozovky a řidiče pro bezpečný a co nejrychlejší dojezd do cílového místa.

  • jezdíme s očištěným vozidlem bez vrstvy sněhu a námrazy tak, abychom mohli v každém okamžiku zpomalit i zrychlit svoji jízdu, nikdy nejedeme na hranicích možností brzd a trakce vozidla (soupravy) ani schopností řidiče;
  • vždy pozorně sledujeme sjízdnost a dění na vozovce před, na bocích i za vozidlem včetně okolí vozovky, udržujeme v čistotě skla a světla vozidla/el;
  • předvídáme chování ostatních uživatelů silnice, včetně chodců, před výjezdem rozsvítíme předepsaná světla, světla do mlhy používáme v rámci ustanovení předpisu;
  • každý jízdní úkon vykonáme až po pečlivém, ale rychlém vyhodnocení aktuální provozní situace, dodržujeme zásady větrání v kokpitu vozidla a jedeme ve vhodném oblečení i obuvi;
  • svůj úmysl dáváme najevo zřetelně a dostatečně včas, především za vyšších rychlostí;
  • nejedeme rychle do míst, kam dostatečně daleko nevidíme;
  • zachováváme dostatečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla i boční odstup;
  • pro jízdu mějme vždy vozidlo připraveno a vybaveno (vč. dostatečné zásoby paliva), vyjíždějme s dostatečnou časovou zálohou na dosažení cíle;
  • buďme připraveni ustoupit druhým, i když pravidla a předpisy hovoří pro nás;
  • počítáme s chybami ostatních účastníků silničního provozu a jsme připraveni na ně reagovat.
Jízda po zimní silnici vyžaduje velmi dobře připravené vozidlo
Jízda po zimní silnici vyžaduje velmi dobře připravené vozidlo
Možné vzorky zimních pneu
Možné vzorky zimních pneu

Při samotné jízdě v zimním období musíme počítat s možnými změnami jízdních podmínek, viditelnosti, počasí a dalších vlivů, kalkulujeme se změnami povrchu na místech, která jsou nejzrádnější – zastíněné úseky silnic, lesní úseky, mosty, nadjezdy a podjezdy, úseky silnic, vedoucí podél velkých řek a jezer, podél elektráren nebo tepláren s chladícími věžemi apod.

Vnější teploměr, pokud jej máme ve výbavě auta, nás může včas varovat o možnosti vzniku náledí. Pokud je vnější teplota kolem +2 °C (a nižší), je více než jisté, že na výše uvedených místech vzniká náledí. Pokud je obleva, vozovka mokrá a jsou-li denní teploty okolo 10 °C neočekáváme, že se její stav náhle změní, pokud zrovna nepojedete do hor, kde je možná i prudká změna.  

Pokud máte zimní pneumatiky na všech kolech, sněhové řetězy (i příp. pro caravan) a kbelík suchého písku v zavazadlovém prostoru, můžeme předpokládat úspěšný dojezd na místo.

O technických předpokladech zimního caravaningu jsem psal v samostatném článku.

Zimní jízda vyžaduje velmi jemné ovládání vozidla, plynulé pohyby volantem bez prudkých změn směru jízdy a to, co je nejdůležitější – přiměřenou a stálou rychlost. Tato je rozhodující pro bezpečnou jízdu spolu s dodržováním zásad defenzivní jízdy. V zimě a příp. i s caravanem musí řidič užívat systém jízdy „bez brzd“, při kterém jede tak rychle, aby sešlápnutí pedálu brzdy bylo výjimkou  a ke zpomalení jízdy užíváme brždění motorem, včasné snížení dodávky paliva a plynulé přeřazení na nižší převodový stupeň. Jezdíme na nízkých otáčkách motoru tažného vozidla se zařazeným co nejvyšším převodovým stupněm. Tím umožníme pneumatikám přenášet jen směrovou složku síly na kolech a máme i přiměřenou zálohu na přenos trakční síly a kola hnací nápravy nám nebudou prokluzovat. 

Celoroční pneu NEDOSAHUJÍ kvality zimních pneu
Celoroční pneu NEDOSAHUJÍ kvality zimních pneu nedělejte kompromisy
Nové značení zimních pneu
Nové značení zimních pneu - nezbytné v NSR a Rakousku,
Možné způsoby průjezdu zatáčkou podle druhu pohonu
Možné způsoby průjezdu zatáčkou podle druhu pohonu
Chování vozidla při smyku v pravotočivé zatáčce
Chování vozidla při smyku v pravotočivé zatáčce
Ke zvládnutí vlastního smyku pomůže škola smyku
Ke zvládnutí vlastního smyku pomůže škola smyku

Jakmile je vozovka kluzká a je snížená adheze, platí jediné - jet pomalu, případně i zastavit. Tento případ může nastat i v době padání mokrého sněhu, který ujedou pneumatiky vozidel. Tento povrch je velmi nebezpečný a doporučuji počkat mimo silnici na průjezd posypového vozidla. Jinak souprava pojede dále jen podle fyzikálních zákonů, které často nerespektují vůli řidiče, dojde k nekontrolovanému zalomení soupravy a jistě k poškození spojených vozidel.

 

Na mokré a kluzké vozovce  je třeba brzdit tak, že se kola nezablokují, ale ani se téměř netočí. To je velmi těžké se naučit a navíc ve chvíli, kdy se v kritické situaci ocitneme, je první reakcí netrénovaného řidiče prudké sešlápnutí brzdového pedálu. Ale „díky“ malému tření se kola zablokují a následuje smyk vozidla, který se přenese příp. i na caravan. V tomto případě je záchranou vybavení vozidla systémem ABS, který zajistí bezpečnější zpomalení vozidla nebo soupravy, ale není všezachraňující a i s ním se může vozidlo dostat do klouzavého pohybu, kdy je adheze tak malá, že není možno stabilizovat řízením směr další jízdy.  Záchranou pro tento případ je např. možnost „opřít“ vozidlo/soupravu o nahrnutý sníh u okraje vozovky.

 

Dalším případem je smyk vozidla v důsledku nesprávné volené rychlosti nájezdu do zatáčky.

Může dojít buď ke smyku přední, nebo zadní nápravy – podle druhu pohonu a rozložení hmotnosti na jednotlivé nápravy.

 

U smyku přední nápravy - u nedotáčivého smyku - je potřeba reagovat na smyk ubráním plynu a volně se snažit držet volant v původním směru. V žádném případě nesmíme ještě více zatáčet kola do zatáčky. Vozidlo se v případě smyku přední nápravy pohybuje ve směru tečny ke směru jízdy ven ze zatáčky. Připojený caravan v tomto případě následuje tažné vozidlo ve stejném směru, tj. ze silnice ven ve směru tečny k zakřivení jízdní dráhy - zatáčky.

 

Smyk zadní nápravy se projevuje vychýlením zadní části vozidla a vyžaduje okamžité vyšlápnutí spojky a rychlé přiměřené  natočení volantu do směru smyku zadní nápravy. V řidičském slangu se tomu říká „kontra“. Připojený caravan však není schopen sledovat pohyb zádě auta, a tak následně dojde k zalomení soupravy, která se dále bude chovat podle druhu reakce řidiče vozidla - buď to budou "hodiny", nebo cesta mimo silnici.

Ani v jednom případě nebrzdíme, protože chceme veškerou adhezi použít na směrovou stabilizaci jízdy!

 

Jak tedy zvládnout smyk?

Základem je znát své vozidlo a reagovat klidně. Nikdy prudce nebrzděte. Sešlápněte spojku, dokud znovu nezískáte kontrolu nad vozidlem. Při smyku v levotočivé zatáčce je nebezpečí vyjetí z vozovky, v pravotočivé zatáčce hrozí přejetí do protisměru, vždy s příslušnými, vždy s nepříznivými následky!

 

Auto s náhonem na přední kola

Tento smyk je nedotáčivý. Auto pokračuje „rovně“ ven ze zatáčky, i když se řidič snažil zatáčet. Většina z nich ale začne brzdit, aby snížili rychlost a nedostali se do protisměru a navíc volantem otočí ještě více do zatáčky. To je zásadní chyba, vedoucí vozidlo mimo vozovku!

Uberte plyn a sešlápněte spojku, auto tak začne přirozeně zpomalovat. Držte pevně volant v požadovaném směru jízdy.

 

Auto s náhonem na zadní kola

Tento přetáčivý smyk vzniká často u aut s pohonem zadních kol. Vyznačuje se tím, že vozidlo zatočí víc, než řidič zamýšlí.

Uberte plyn, sešlápněte spojku a začněte točit volantem lehce v protisměru otáčení vozidla - dejte "kontra" přiměřeně vybočování zadní části vozidla.

 

Auto s náhonem na všechny 4 kola

I v tomto případě auto 4x4 zatáčí víc než je potřeba, ale ne tak výrazně, protože působí vazba kol vozidla přes vozovku. Ovládnutí smyku je stejné - uberte plyn, sešlápněte spojku a začněte točit volantem lehce "kontra" - v protisměru otáčení vozidla. Tato zásada platí při zapojení pohonu všech kol, jinak platí předešlé pokyny.  

Bezpečnostní pás musí být vždy za jízdy zapnut
Bezpečnostní pás musí být vždy za jízdy zapnut
Při nárazu vozidla a vystřelení airbagu je nepřipoutaný řidič vždy vážně zraněn
Při nárazu vozidla a vystřelení airbagu je nepřipoutaný řidič vždy vážně zraněn
Přední mlhovky MOHOU svítit
Přední mlhovky MOHOU svítit
Zadní mlhovky MUSÍ svítit
Zadní mlhovky MUSÍ svítit
Mlha vyžaduje pozornost a soustředění
Mlha vyžaduje pozornost a soustředění
Tabulka brzdných drah na suché, mokré a zledovatělé vozovce
Tabulka brzdných drah na suché, mokré a zledovatělé vozovce
Za zimního vlhkého počasí nezatahujte parkovací brzdu
Za zimního vlhkého počasí nezatahujte parkovací brzdu
Za vlhka neaktivujte ani elektronickou ruční brzdu
Za vlhka neaktivujte ani elektronickou ruční brzdu

V okamžiku, kdy vozidlo neposlouchá řidiče, oceníme zapnutý bezpečnostní pás, který je naprostou nutností při každé zimní jízdě a při jakékoli rychlosti. Důležité je jejich zapnutí i u vozidel vybavených airbagy, ať předními nebo bočními.  Děti přepravujeme trvale zásadně v dětských zádržných systémech. Doporučuji si přečíst více v samostatném článku o důležitosti bezpečnostních pásů.

 

Velmi vážná zranění vznikají u vozidel vybavených airbagy, pokud není současně s nimi použit i bezpečnostní pás.

Proto platí, že u vozidla vybaveného airbagy, musí být cestující vždy bezpodmínečně připoután, jen tak jej dokáže v případě nehody airbag a bezpečnostní pás ochránit. Airbag dokáže nepřipoutanému člověku i zlomit vaz. Naopak, je-li cestující správně připoután, může mu airbag v kombinaci s pásy i při velmi vážné nehodě zachránit život.

Jedno podceňované nebezpečí na jízdní soupravu čeká i při jízdě na zimní dálnici. Její údržba není na některých úsecích dokonalá, odklízí se od sněhu nejprve pravý jízdní pruh a až příště ten levý. Větší a těžší auta však jedou i v tom levém a sníh ujezdí na skoro ledový povrch, hrozící i při malé změně směru jízdy auta smykem. Proto raději do takto „upraveného“ pruhu nenajedeme, pokud tato situace nemá jiné řešení, je jedinou možností dále v jízdě nepokračovat až do doby ošetření vozovky posypem.

 

Druhé silniční a hlavně dálniční nebezpečí hrozí při napadnutí mokrého sněhu, ve kterém opět těžší auta vyjedou koleje až na obrusnou vrstvu vozovky z asfaltu nebo betonu. V kolejích se drží jednak voda, která může podle své výšky způsobit aquaplanning a jednak koleje vytváří velké nebezpečí při přejíždění z pruhu do pruhu. Tady je řešení jen jedno – využít k přejezdu jiné koleje, vytvořené jiným nákladním vozidlem. V obou případech musí řidič obsluhovat, tj. držet volant velmi jemně, bez prudkých změn, ale s pevným držením, aby se směr jízdy ovládal s jeho vědomím a nikoli podle povrchu vozovky, např. se zmrazky na povrchu.

 

Třetí nebezpačí při jízdě může přinést husté sněžení nebo mlha. S ní se můžeme setkat kdykoliv, v zimě . v létě, ve dne i v noci. V tomto zimním ročním období s mlhami a sněžením musíme počítat, k zimnímu období mlhy a sníh prostě patří.

Jízda za snížené viditelnosti (mlha, sněžení) vyžaduje velkou pozornost, soustředění a je vhodné posílit sledování jízdní dráhy i spolujezdcem - více očí více vidí. Za těchto podmínek musí být rozsvícena zadní světla do mlhy, přední mlhovky lze použít také, musíme přitom dbát, aby nikoho neoslňovaly v případě zlepšení viditelnosti.

A jak se vypořádat s jízdou v mlze, pokud nehodláte využít výhody, kterou poskytuje obytný automobil či caravan, tj. zaparkovat a počkat, až mlha nebo sněžení přestane, zejména v noci je toto řešení vynikající. Zaparkovat je ale nutno MIMO vozovku!

Pro jízdu v mlze, při sněžení doporučuji:
  • zajistit si dobrý výhled z vozidla – na bezpečném místě (nejlépe na parkovišti) zastavit a očistit přední (i zadní sklo (i zevnitř, zejména v autech, kde se kouří), očistit přední i zadní světla,
  • rozsvítit předepsané osvětlení vozidla – i při začínající mlze rozsvítit potkávací světla, a podle situace i světla do mlhy (viz výše). Poznámka: v době, kdy neplatí letní čas, musí mít vozidlo za jízdy rozsvícena potkávací světla i při nesnížené viditelnosti.
  • pozorně sledovat provoz i komunikaci, plně se věnovat řízení, nemanipulovat s rádiem, netelefonovat (i užití hands-free sady odvádí pozornost) apod.
  • nekouřit - manipulace s cigaretou odvádí pozornost řidiče od sledování provozu, nehledě k možnosti, že oharek cigarety může spadnout řidiči do klína a řidič toto ihned řeší jeho hledáním bez ohledu na provozní situaci a na viditelnost,
  • zásadně nepředjíždět. Jestliže se vzadu jedoucímu řidiči zdá, že vpředu jedoucí vozidlo jede zbytečně pomalu a předjede je, nakonec většinou zjistí, že ani on nemůže jet rychleji, pokud nechce riskovat. Za koncovými světly se totiž jede lépe než vpředu (může se však stát, že sleduje-li řidič jen koncová světla vpředu jedoucího vozidla, může dojet úplně jinam než původně chtěl). Ani na dálnici nebo na silnici s více jízdními pruhy nelze předjíždění doporučit, protože i v levém pruhu může stát porouchané vozidlo,
  • orientovat se podle vodorovného značení. Na některých našich silnicích a dálnicích bývá vodorovné značení dost zanedbané a často nezřetelné. Je-li však viditelné, pak je lépe sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že tam bude chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,
  • dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit,
  • uvědomit si, že jízda v mlze je psychicky velice namáhavá, při prvním náznaku únavy včas zastavit na bezpečném místě (parkoviště atd.), projít se, občerstvit se, protáhnout se, zacvičit si, nezahánět únavu pitím kávy (povzbuzení kofeinem je krátkodobé a po něm nastává ještě hlubší únava).

Při jízdě za snížené viditelnosti je nutno dodržovat přiměřenou rychlost jízdy, především s ohledem na viditelnou vzdálenost a povrch vozovky. Podle zákona řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, a aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou (odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista apod.). Vedle spolu s obrázky je uvedna přehledná tabulka brzdných drah pro ilustraci změny vzdáleností, nutných pro zastavení za zimních podmínek. 

Vjede-li řidič do úseku s mlhou, musí okamžitě plynule snížit rychlost (samozřejmě s ohledem na vzadu jedoucí vozidlo), zvětšit vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, rozsvítit světla, zapnout mlhová světla, pustit stěrače, zvýšit pozornost a plně se věnovat řízení.

Porucha vozidla v mlze, při sněžení

Dojde-li při jízdě v mlze, při sněžení k poruše vozidla, doporučuji k zajištění bezpečnosti vlastní i ostatních účastníků silničního provozu vykonat následující úkony:

  • dojet pokud možno na parkoviště nebo mimo komunikaci (na polní cestu apod.),
  • pokud to není možné, odstavit vozidlo co nejvíce vpravo (na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu),
  • nechat rozsvícená světla včetně mlhových,
  • zapnout výstražné světelné zařízení (varovné blikače),
  • obléknout bezpečnostní výstražnou vestu i členům osádky,
  • umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník,
  • spolujezdce nechat vystoupit (pravými dveřmi) a poslat je mimo komunikaci (za svodidla),
  • přivolat pomoc (asistenční službu),
  • informovat telefonicky nebo z hlásky (zejména na dálnici) policii, že vozidlo tvoří překážku v silničním provozu, sdělit místo podle km značení na označnících,
  • z vozidla vzít sebou dokumenty a cenné věci, opustit vozidlo a zůstat za svodidly mimo vozovku,
  • sledovat provoz a podle vývoje situace reagovat, příp. informovat silniční zpravodajství o situaci na telefonním čísle - viz výše.

Na závěr této části ještě krátká rekapitulace, jak nejlépe s automobilem či soupravou na sněhu brzdit.

Předně vždy s citem a rozdílně, pokud vaše vozidlo nemá či naopak má ABS - tedy brzdného asistenta. 

V prvním případě (ABS není) nedržíme sešlápnutý pedál brzdy naplno, protože se auto změní v sáně. Řidič v tomto případě musí rychlým a silným přerušovaným stlačovaním brzdového pedálu přerušovaně brzdit. Tento způsob je nutno, zejména u starších vozidel bez ABS nacvičit a natrénovat v létě, příp. na suché vozovce.

Pokud máte ve vozidle elektronického pomocníka - ABS, brzdíme stlačením brzdového pedálu naplno, systém sám brzdí přerušovaně a tím umožňuje odvalování kol po povrchu vozovky a řízení směru jízdy. 

U soupravy s caravanem je důležité si uvědomit, že nejúčinnějšího zpomalení soupravy docílíte při brzdění v okamžiku, kdy jsou podélné osy obou vozidel rovnoběžné, tj. vozidla jsou v "zákrytu" v přímém směru, tímto způsobem lze stabilizovat i rozkývanou soupravu např. na suché vozovce. Pokud je správně nastavený brzdový sxstém, začne přívěs brzdit dříve, než tažné vozidlo a tím vlastně "podrží" tažné vozidlo.

Budete-li brzdit vychýlený přívěs, dojde nejčastěji k zalomení soupravy

 

    Tekuté řetězy - jsou vhodné jen na velmi krátkou dráhu jízdy
    Tekuté řetězy - jsou vhodné jen na velmi krátkou dráhu jízdy
    Nasazování nejvíce používaných ocelových celoobvodových řetězů
    Nasazování nejvíce používaných ocelových celoobvodových řetězů
    Vzdálenost viditelnosti chodců podle druhu oblečení
    Vzdálenost viditelnosti chodců podle druhu oblečení
    Doporučené otáčky u vznětového motoru
    Doporučené otáčky u vznětového motoru
    Doporučené otáčky u zážehového motoru
    Doporučené otáčky u zážehového motoru
    Rozjezd se ztraceným klínem
    Rozjezd se ztraceným klínem

    Po jízdě v zimním období, vlhkém prostředí, nezatahujte (nezapínejte) při odstavení vozidla parkovací brzdu, platí to i u přívěsů všeobecně. Při snížené teplotě a vlhkém vzduchu by brzdy mohly zamrznout. Vozidla je nutno zajistit proti pohybu založením kol klíny.

    Sněhové řetězy u nás patří k povinné zimní výbavě motorových vozidel ve stanoveném časovém rozmezí - v zimním období od 1.11. do 31.3. Sněhové řetězy musíte použít i v úseku komunikace, označeném dopravní značkou. 

     

    O používání sněhových řetězů jsem zpracoval podrobný samostatný článek, doporučuji se s ním seznámit.

    Pokud pojedete lyžovat do zahraničí, např. do rakouských Alp, sněhovými řetězy se vybavit musíte. Policisté vás bez nich do některých, zejména horských oblastí, vůbec nepustí.

     

    Nasazování řetězů je pro většinu řidičů problém, pokud si tento úkon nenacvičí předem. Montáž řetězů provedeme až na sněhem pokryté vozovce nebo na příkaz dopravní značky. Je vhodné k tomu najít místo mimo vozovku, aby nevznikla překážka a neohrozili jsme bezpečnost svoji i jiných. Nesmíte zapomenout na to, že potřebujete mít dobrý přístup k oběma stranám auta. Nutné je asi přibližně po 50 až 100 metrech jízdy zastavit a překontrolovat upevnění řetězů, abychom předešli poškození auta. Signálem špatně nasazeného řetězu je klepání do podběhů nebo do blatníků kol.

    Řetězy montujeme na všechna kola vozidla, a pokud jedeme s obytným přívěsem, tak řetězy patří také na jeho (všechna) kola.

     

    Pro jízdu s řetězy je stanovena rychlost do 50 km/h na zasněženém povrchu. Pokud se auto dostane na čistou silnici, kde sníh již není, je nutno řetězy ihned demontovat, protože jejich použití je povoleno pouze při souvislé sněhové pokrývce vozovky.

    Pokud si ještě na zimní jízdu troufáte, bude jistě úspěch na vaši straně a můžete se směle vydat na cestu zimní přírodou a krajinou i po našich silnicích. Ovšem teorii ověří až praxe a ta ukáže, jak jste na tom vy, vozidlo, příp. i souprava doopravdy.

     

    Je nutno vzít ještě v úvahu, že některé úseky silnic a dálnic jsou, nebo mohou být označeny dopravními značkami „Zimní výbava“, nebo „Sněhové řetězy“, tj. nařízením k nasazení jízdních řetězů. Pod dopravní značkou bývá obvykle i dodatková tabulka s uvedením období její platnosti. Pokud tam není, je nutno mít zimní výbavu i uprostřed léta - tak byl upraven poslanci příslušný paragraf zákona o provozu na pozemních komunikacích. V tomto případě je nutno poslechnout nařízení dopravního značení anebo zvolit jinou trasu. Je proto důležité si udělat průzkum zamýšlené trasy jízdy do cíle cesty a uložit do vozidla potřebnou výbavou.

     

    V zimním období je velmi důležité dodržet zásadu "vidět a být viděn", protože vzhledem ke kratšímu období denního světla je nutno dříve zapínat předepsané osvětlení vozidla nebo soupravy vozidel. Proto je nutno mít v pořádku vozidlové osvětlení, tj. plně funkční a ČISTÉ - za  toto odpovídá vždy řidič vozidla.

    Řidič si musí uvědomit, že se po komunikaci pohybují i jiné subjekty, které ne vždy dodržují to, co mají v povinnostech. Znamená to, že se mohou vyskytnout na vozovce neosvětlená vozidla, překážky, chodci bez reflexního označení apod.  Vlevo, v obrazovém poli je graficky znázorněno, jaké jsou vzdálenosti viditelnosti při různém druhu oblečení např. u chodce. Řidič tak musí přizpůsobit rychlost jízdy i těmto okolnostem, které MUSÍ předvídat. 

     

    Jízda do zimních hor zahrnuje i jízdu do a z kopce - nahoru a opět dolů. Hlavním úkolem řidiče je zajistit takový režim jízdy, aby nedošlo ke ztrátě adheze u kol vozidla. Dá se toho docílit tím, že volíme správný rozsah otáček motoru a zařazený převodový stupeň, odpovídající potřebné rychlosti jízdy.

     

    Při jízdě do kopce volíme podle sklonu svahu takový převodový stupeň, kterým svah vyjedeme bez přeřazování převodů - a to i automatických převodovek. Při řazení "dolů" totiž při málo plynulém vyrovnávání obvodových rychlostí kol převodovky, může dojít ke smyku poháněné nápravy, což dnes znamená převážně přední nápravu a tím hrozí ztráta směrové stability a vozidlo se následně chová jako sáně a jede dále po spádnici.

     

    Při jízdě z kopce dolů volíme v převodovce stejný převodový stupeň, jaký by byl vhodný při jízdě do kopce a brzdíme tak motorem při jemném používání vozidlových brzd na jemné přibrzďování. U vozidel, vybavených příslušnými asistenčními jízdními systémy, působí na kola síly, vyvolané těmito systémy, ale jen do hodnoty limitu adheze jednotlivých kol vozidla v závislosti na tlaku, druhu a výšce vzorku pneumatiky. Pokud adheze chybí, dále na vozidlo působí pouze fyzikální zákony podle silových působení na vozidlo a žádná síla již není schopna změnit výslednici pohybových sil a změnu nerealizuje ani řidičova vůle.  

     

    Při jízdě soupravy tahače a obytného přívěsu se může stát, že souprava musí zastavit před vyjetím na vrchol stoupání. V tomto případě může pomoci rozjezd soupravy s pomocí metody tzv. "ztraceného klínu".  Jedno kolo caravanu, většinou to u krajnice, založíme klínem a kousek se soupravou couvneme. Tím se souprava zalomí, ale nesjede dolů.

    U tažného vozidla podsypeme poháněná kola pískem ze své výbavy, pokud jsou přední, tak je můžeme vhodným způsobem i více zatížit, zařadíme druhý převodový stupeň a při nižších otáčkách motoru se rozjedeme. Protože v okamžiku rozjezdu netáhne automobil plnou hmotnost přívěsu, rozjezd se obvykle podaří a souprava na vrchol vyjede. Pokud nechcete přijít o zakládací klín, vraťte se pro něj pěšky, nebo před rozjezdem jej přivažte k zadní opěrné nožce provázkem a vytáhnete jej za přívěsem až nahoru. Jinak je klín "ztracen", proto ten název metody.

    Nahoru